Záchrana jednoho Classica II.
Napsal: 18 črc 2008 15:58
Protože jsem zaznamenal hodně ohlasů poté, co jsem zveřejnil své plány s RRC a ukázal v jiném vlákně motor připravený na instalaci do auta, přináším tímto slíbené bližší informace. Já vím, ten název vlákna není příliš originální, ale říkal jsem si, že to původní stejnojmenné bylo často sledované a navíc to vše souvisí s jiným vláknem "Záchrana překulence II.", kde jsem si název také vypůjčil. Zatímco Land Jirka podával záchranu Classica z pohledu restaurátora, tak já bych chtěl toto téma přiblížit očima majitele auta. Další odlišností (tedy samozřejmě kromě toho, že se jedná o jiné auto) je to, že Jezberův RRC se v rámci záchrany upravoval pro offroad, kdežto můj Rangie bude mít úpravy schovány pod kabátem vyhlížejícím naprosto sériově. Tím se vlastně dostávám k celé filozofii tohoto projektu a k důvodu proč a na co jsem vlastně RRC chtěl.
Všechno možná začalo už loni v květnu, kdy jsem se svezl v Karlově V8 Discovery 1 a zvuk osmiválce se mi opravdu dostal pod kůži. Později jsem jezdil s doslova vrakem RRC, který přes svúj nevalný zevnějšek jel tak krásně, že se mi ani nechtělo věřit, že tomu autu je už 30 let. Mám Discovery 3 a navzdory mnoha problémům, které jsem s ní měl v prvních dvou letech, jsem momentálně docela spokojeným majitelem tohoto kybernetického zázraku. Nicméně je to moderní auto a tudíž konstruované pro životnost maximálně 10 let, takže se vyplatí jí spíš prodat, dokud za ní něco dostanu. Chvilku jsem uvažoval, že si pořídím na běžné ježdění nějakou břichoplazku a v terénu si budu užívat Dědka, ale nakonec jsem zjistil, že bych možná už ani něčím, co nemá green oval ve znaku jezdit nemohl. Rovnou jsem zavrhnul myšlenku pořídit si nového LR, protože na to jednak momentálně ani zdaleka nemám, ale hlavně jsem znechucen přístupem a úrovní autorizovaných servisů, takže mi zbývala jediná možnost - pořídit si staršího LR. A když už staršího LR pro daily driving, tak Rangieho Classica a když už RRC, tak jedině V8 (všem ekoteroristům a ekologické hysterii navzdory... ). A ten můj konkrétní se pro daný účel přímo nabízel. LHD, ročník 1983 - tím pádem ještě před faceliftem, dvoudveřový, což byla moje preference, najeto kolem 150.000km, zachovalý, V8 s karburátory a 5-ti kvalt manuál, což se zase hodilo pro mé plány s Dědkem. Koupil jsem si tedy letenku na Ostrovy a vyrazil se na něj (a ještě dva další) podívat. Byl jsem ho projet a nebylo, co řešit.
Všechno možná začalo už loni v květnu, kdy jsem se svezl v Karlově V8 Discovery 1 a zvuk osmiválce se mi opravdu dostal pod kůži. Později jsem jezdil s doslova vrakem RRC, který přes svúj nevalný zevnějšek jel tak krásně, že se mi ani nechtělo věřit, že tomu autu je už 30 let. Mám Discovery 3 a navzdory mnoha problémům, které jsem s ní měl v prvních dvou letech, jsem momentálně docela spokojeným majitelem tohoto kybernetického zázraku. Nicméně je to moderní auto a tudíž konstruované pro životnost maximálně 10 let, takže se vyplatí jí spíš prodat, dokud za ní něco dostanu. Chvilku jsem uvažoval, že si pořídím na běžné ježdění nějakou břichoplazku a v terénu si budu užívat Dědka, ale nakonec jsem zjistil, že bych možná už ani něčím, co nemá green oval ve znaku jezdit nemohl. Rovnou jsem zavrhnul myšlenku pořídit si nového LR, protože na to jednak momentálně ani zdaleka nemám, ale hlavně jsem znechucen přístupem a úrovní autorizovaných servisů, takže mi zbývala jediná možnost - pořídit si staršího LR. A když už staršího LR pro daily driving, tak Rangieho Classica a když už RRC, tak jedině V8 (všem ekoteroristům a ekologické hysterii navzdory... ). A ten můj konkrétní se pro daný účel přímo nabízel. LHD, ročník 1983 - tím pádem ještě před faceliftem, dvoudveřový, což byla moje preference, najeto kolem 150.000km, zachovalý, V8 s karburátory a 5-ti kvalt manuál, což se zase hodilo pro mé plány s Dědkem. Koupil jsem si tedy letenku na Ostrovy a vyrazil se na něj (a ještě dva další) podívat. Byl jsem ho projet a nebylo, co řešit.