Libya

[erik]

Tato expedice byla poradana fi MATADOR ve spolupraci s MDT
http://www.youtube.com/watch?v=Oht8ggqK ... re=related

Jen par postrehu a odpovedi na otazky, ktere jsem dostal pred expedici a z duvodu, ke kterym se nechci vracet, byly info smazany ...
/ tyto info budu postupne doplnovat tak, aby to nebylo roztahane v z... prispevcich a jsou to moje soukrome postrehy/

1. Zasady pro vybaveni auta a PHM
- auto co nejlehci ... to znamena nedelat z auta vanocni stromecek k demonstraci vybavy... tak konkretne
- odmontovat tazne
- odmontovat najezdove a ochranne plechy
- odmontovat navijak - je zbytecny a zadny poustni domorodec ho nema
- odmontovat zahradky
- zrusit baterie kanistru /kanitr stoji u nas 25eur a u nich plastovy, ktery pak vyhodis tak euro. Potreba PHM se lisi od mista kde prave si,jestli jedes v pisku a cerpani je dostupne, tak jen 40 l zasoby-co nejmin kvuli vaze, no zasada plati , ze na prejezdech a v nejistotach 80 l az 200 l .
Nafta je extremne levna / asi 120 CZK za nadrz/ a kdyby bylo v pisku auto pretizene, tak neni ani skoda ji nekomu darovat, ci nechat v tabore...
- v Tunise se jede asi 700 km a nafta tam stoji cca 0.5 eura za litr.. Je dobre zvolit strategii tak, aby se tankovalo v Tunise u cerpaci stanice a pak blize Libyjskych hranic koupit naftu u cesty.... to je jejich specialita poulicniho prodeje PHM . Je to nafta z Libye, kterou kamionaci prodaji za nekolikanasobek prodejcum a ti ji prodaji za nekolikanasobek ridicum a ti si ji poridi v podstate za nekolikanasobek levneji, nez u pumpz, kde stoji polovinu oproti Evrope...
- odmontovat hi- lift - je tezky a zbytecny/ max 1 pro vsechny/
- vak...air jack, tak jeden na expedici
- kurty- jedna kineticka 9m a jedna elasticka 9-20m
- kladku nebrat
- naradi jen zakladni a v jednom aute ...lepsi vybava
- nahradni dily - poloosy, unasec, vzduchovy filtr etc... sama, ze jen u jednoho auta
- auto vybavit cyklonem
- ... a spotreba? ta se pohybovala na hammade do 15l a v pousti ne vic jak 20l

2. Pneu
- Mimo pisek jsou povrchy kamenite z ostrych oblazku a pazourku a myslim si, ze to rozhoduje o volbe na MT. No i AT bude spravna volba, no riziko na defekt se asi zvysi
- Staci/ hlavne pri MT/ pouze jedna rezerva a snad jedna nahradni pneu na celou expedici / vsude tam koupis hromadu pneu a za facku
- foukani tak 2 Bary na Hammade a cestach a v pisku pod 1 Bar / ideal je 0.7 az 0.8 Baru
- kompresor na ARB uzaverky opravdu nestaci a je nutno koupit poradny naddimenzovany kompresor a nelenit a hustit a vypoustet/ oplati se kovove cepicky nebo odpousteci ventilky/
- pro zajimavost uvedu, co jsem si vsiml za znacky a rozmery gum
Prevladal rozmer BFG MT 235x85x16 pak 255x85x16 , my jsme meli MATADOR WISENTTA 235x85x16 MT a videl jsem tam i zajimavy rozmer Michelin XZL 255x100x16 ta mne zaujala nejvic. Jednak se podobala pneu Micheline, ktere jezdi Dakar a samo ze ta vyska gumy a tim dif hore....
Na trajektu jsem potkal Videnaky, kteri meli vzorne upravene auta... jsou to jejich firemni ukazkove vozy... jejich adresa je http://www.landy-friend.at/index.php?op ... mitstart=8
...zajimava firma v blizkosti Blavy...

3. Jidlo a piti
- odvykejte si vozit konzervy a chleba a pak na ...Maria Hilfe Str. ...rozbalit svacinu a v domneni, jak jste usetrili se pustite do obedu. V libyi je spousty klimatizovanych restauraci, ve kterych spickovy obed stoji zlomek, co ty konzervy z TESCO...a zase je to o zbytecne zatezi pro auta.... Sahara Mann nam doporucil zradlo z domu za 200 eur vyhodit nebo venovat domorodcom a neriskovat to, ze tam nechame auto za 40 tis eur.
- piti je tam dost a kvalitni v PET flasi cca 0.5 EUR za 6 flasi po 1.5 l
/ sem si tak tyden natestoval existencni potrebu penez na jidlo - cca 2 eura na den vystaci na jidlo a piti a 2-3 eura na naftu... a mame tu super vidinu na misto proziti duchodu/

4.Doprava
- Trajekt objednat na LR Discovery /do vysky 180cm/, nikdo to nekontroluje a rozdil tam je a zjistit si moznost prebookovani i jednotliveho auta/ kdyby se vracelo driv, ci pozdeji kvuli poruse.
Nerozumim tomu, no nase cena trajktu s kabinou pro 2/byly tam 4 luzka/,stala 910 eur- a to nas bylo 5 aut...? asi low to umi lepe. Na trajektu potkate krasne Defiky a ty, ktere jsou vybaveny do pouste sotva budou mit winch a ARB predni naraznik... budou mit drahe podvozky...
- Doprava v Libyi je s pruvodcem, policajtem a autem se soferem .. Cena je cca 100 eur za den nebo 100 Dinaru?.. nejsem si jist
Jsou tam dobre asfaltky pro rychly presun s malym provozem. No tech si tam asi neuzijete. Jsou tam plane rovne jako stul- v blizkosti MURZUG, ktere jsou dlouhe desitky kilometru a jede se na nich klidne 120.
- Soferi v Libyii jsou divoci. Kde jsou ty doby, kdy se jezdilo na velbloudech a konich,,, ted se chlapi prohaneji po pousti v pikapech- TOYOTA LC etc, lehoucko se pohybuji a po pousti si to vali 100 jako stari profici a my jako amateri/ skoro SUV ckari/ se tam ritime 50 -60 a v ocich smrt..
- Auta jsou nejvic pick up TOYOTA, pak TOYOTA etc a i nasi LR I-III by si posmakli a koupit tam nejakeho veterana by byl urcite kauf... v tom pisku to nerezavi a motor by se dodelal tu a bylo by nove auto...

5. Delka vyletu a bezpecnost,chlast
- 3 az 4 tydny v Libyi

- vyberte si kamarady . Je to opravdu narocne na vztahy a blbci to nezamaskuji a brzy jim nic nebudete nic tolerovat.Libyijci jsou v poho a maji nas radi.Jsou uvolneni a ten zeleny Kadafteror tam nebylo videt. Tez zadni STB aci- tedy takovi, jake jsme znali od nas z totality nebo ted.., tam nebyli viditelni, nebo nas neomezovali nebo si nas nevsimali ... tak asi se to tam demokratizuje nebo co .A sic jsem zapomnel bryle na dalku , ale nezapomnel jsem dalekohled, tak jsem, mily Fauste, nikde nevidel agenta 007WC, pred kterym bych se bal svobodne promluvit a ten policajt v pruvodcovskem aute? Ten jen vezl se soferem, ktery celou jizdu a vecer popijel datlovicu a pruvodcem, ktery hilil hasis.... V podstate jsme byli jedinni, kteri tam nemeli chlast. A ten je uzitecny pro desinfekci, no hlavne uvolneni vecer/ no proti ponorce etc/
k trajektu do Janova je to 12 hod narychlo a 16 hod s rezervickou a poslednimu terminu odbaveni pred odjezdem taky nemusite verit... auta jezdila k odbaveni asi 1/2 hodky pred odjezdem tj asi 3 hod po poslednim terminu odbaveni /samo ze s tim lze pocitat pri problemech po ceste... nehazet flintu do zita, ze jsem nestihl trajekt
- a kdyz neco nestihnete, tak nezoufejte. Stejnak vas to bude tahnout nazpet....

6. Motor a jeho vykon
- chip tunning je znat v pisku a ten rozdil velky. Pri jizde v dunach do kopce necipovane auta brzdily.Pak v manevrovani plynem v hlubokem pisku to bylo hodne znat.
- na planich ten zvyseny vykon poznat nejde a je zbytecny
- porovnani vykonu motoru Defendera a vykonu motoru domorodcu- tak oni prevazne jezdili s TOY s 6 a 8 valci v benzinu.... co dodat. Jezdili kolem nas ... teda spis leteli. Lehka TOYOTA pickup- to je ideal do pouste. Dokonce i FORD F250 Pickup, a to je velke auto, se mi zda do techto terenu pohyblivejsi..


Tak priste


a copy ze zapisniku cestovatele. Tak jak ji zaznamenal David

Celá zpráva
~~~~~~~~~~~

Ahoj partˇáci,
všechny Vás zdravím a posílám nějaký to povídání o našem vejletu.
Mějte se fajn a třeba se uvidíme 20.6. v Přešticích viz. odkaz níže.
David.
http://www.landrovercup.net

EXPEDICE LIBYE 2009
MATADOR DEFENDER TEAM
Velká libyjská arabská lidová socialistická džhamariie



Den první, čtvrtek 12.3.09, 485 km:
Start Skočice, 14 h. Čekám na Drahoše ve Skočicích a ten jak je jeho zvykem
místo avizovaných 8.30 přijel ve 14 h, klasika a to ještě cestou do Skočic
zabloudil do Soběkur. Takže naložíme mou bagáž do Defíka a jedem. Cestou
řešíme v Plzni výměnu peněz. Pokračujeme na Prahu a pak dále na Slovensko
do Půchova, kde oficiálně startuje naše expedice. Před Půchovem ve vsi
Dohňany se ubytováváme v příjemném penzionu Pri lipe. Ještě nejsme
kompletní, dvě posádky z Čech ještě nedorazily. Při večeři se začíná
hovořit o naší expedici, vypadá to na skutečné dobrodružství. Zítra nás
čeká oficiální odjezd od bran Matadoru- firmy, která naši akci zabezpečuje
a pro kterou MATADOR DRFENDER TEAM natočí v Libyi film.

Den druhý, pátek 13.3.09, 980 km:
Start Dohňany,9.30 h. V noci a nad ránem dorazily z Čech zbylé dvě posádky,
Tomáš Defender 110 a Petr s devadesátkou. Po snídani si rozdělíme naše
„uniformy“ – košile Bushman s výšivkami Matadoru, Land Roveru a logem naší
expedice EXPEDITION LIBYA 2009a také kapsáče. Před desátou dojíždíme před
továrnu Matadoru, kde fotíme naše exp. vozy. Je u toho také televize.
Zástupci Matadoru nám popřejí šťastnou cestu a tím je naše expedice
oficiálně odstartovaná. Celkem se účastní čtyři Land Rovery a jedna Toyota.
Defender 110- já a Drahoš, Defender 110- Tomáš a Láďa, Defender 90- Erik a
Lopolo- náš kameraman, Defender 90- Petr a Janko- zástupce Matadoru, Toyota
80- Zdaněk a lékař výpravy. Dnes máme v plánu dojet přes Rakousko do
Janova odkud nám jede trajekt do Tunisu. Cestou po italské dálnici na
chvíli ztrácíme Tomáše ale pak se zase najde. Má problém udržovat krátký
odstup. Kempujeme na dálničním odpočívadle kousek Lado Di garda a kupodivu
se v pátek třináctého nic mimořádného nestalo.

Den třetí, sobota 14.3.09, 255 km:
Start Autogril, dál. A4, Lago Di Garde, 9.45. Po rychlé snídani startujeme
motory, ale ne všichni- Tomáš má vybitou baterku. Pomůže Zděnkova Toyota a
kabely. Takže jedem dál na Janov, času máme ještě dost, zbývá 200 km a
v přístavu máme být do 14 h. V Janově jsme v čas. Čekáme dlouhou frontu,
spolu s různými dakarskými speciály a servisními trucky. Někteří jedou jen
testovat do pouště, jiní se budou účastnit Rallye Libya, která se za
nedlouho jede. Pro vyznavače off roadu je tu k vidění ve velké koncentraci
skutečně hodně zajímavá technika. Dali jsme se do řeči s Italem, který se
svým Unimogem- race truckem doprovází Yamaha team na testování nových
motorek do Tunisu. Po delším čekání vjíždíme do lodi Carthago. Parkujeme
naše L.R. a jdeme se zabydlet do kajuty. Plavba přes Středozemní moře
potrvá asi 22 hodin. Pak se ještě chvilku procházíme na horních palubách,
povečeříme, posedíme v baru a jdeme se uložit po čtyřech do kajut.

Den čtvrtý, neděle, 15.3.09, 330 km:
Trajekt Carthago. Vstáváme kolem půl deváté, snídaně a pak breafing o tom
co nás čeká. Od Zdeňka, řidiče Toyoty čerpáme cenné informace jelikož je
v Libyi již po sedmé. Jeho zkušenosti s jízdou v poušti a vůbec s pohybem
po Libyi jsou značné. Slyšíme lodní hlášení, že máme vyklidit naše kajuty,
tak to uděláme a jdeme si sednout do našich L.R. ve spodních patrech
trajektu. Tomáš má opět vybitou baterku a tak opouští Carthago tažený na
laně. Po vylodění tankujeme, měníme dináry. Dnes by jsme se měli co nejvíce
přiblížit na hranice s Libyí. Cestou si dáme kebab a zakempujeme u pobřeží
poblíž Sfaxu.

Den pátý, pondělí, 16.3.09, Sfax, 550 km:
Start pobřeží u Sfaxu, 7.15 h. Na libyjské hranice to máme 330 km. Jedeme
Po pobřeží Středozemního moře. Na Tunisko- Libyjské hranicích Ras Ajdír
jsme ve 13 h. Odbavení probíhá kupodivu bez komplikací a za přijatelného
čekání. Je to tím, že jako každá výprava musíme mít oficiální doprovod
s libyjské cestovní kanceláře. Ta se stará mimo jiné i o hladký průjezd.
Aby taky ne, když za její služby platíme 5.200 usd a to ne na celou dobu
expedice. Náš průvodce je berber a jmenuje se Chaírí A jeho snaha je znát.
Po zaplacení povinného ručení dostáváme libyjské SPZ vyvedené v arabštině.
A můžeme vyrazit na Tripolis. Počasí na cestování v Defících je ideální,
teplota je přes den kolem 20 stupňů. Pokračujeme do Yafranu, kde sídlí
naše cestovka. V rastauraci si dáme k večeři předražené grilované kuře. Pak
pokračujeme na olivovou farmu, kde kempujeme.

Den šestý,úterý, 17.3.09, Yafran, 120 km:
Opět vstáváme tak a by jsme v 7.15 odjeli bez snídaně s místa. Dnes nás
totiž čeká dost práce. Na Zdeňkovu radu musíme co nejvíc odstrojit naše
Defíky. Takhle nastrojené expediční výbavou nemají šanci překonávat stovky
kilometrů náročných dunových polí. Odstrojený materiál necháme uložený
v místní garáži tak aby se v případě potřeby pro něj vrátila rychlá
spojka, která by je do dvou dnů dopravila. My si povezeme jen nejnutnější
náhradní díly. Erik a Tomáš sundavají celé zahrádky, obzvláště ta Tomášovo
váží snad 150 kilo. Naše Land Rovery musí být do písku co nejlehčí a tak
bude s výjezdy dun někdy problém. TD5 motory neoplývají zrovna přemírou
výkonu. Po tom co jsme odlehčili naše auta jsme pozváni naši průvodcovskou
cestovkou na slavnostní oběd. Ten je v hotelu Yafran Tourism Hotel
s krásnou vyhlídkou na celé údolí. Poobědváme královsky, dostáváme čorbu
libyana, překrm- jakési zeleninové závitky a hlavní jídlo, které si dává
sám Muamar Kadáfí, když jede kolem. No a aby měl oběd tu správnou
atmosféru, hraje nám berberská kapela. Když vyjdeme s hotelu, všimne se
Drahoš, že má Erikův Defík olejovou netěsnost na zadním pravém unašeči.
Bližším zkoumáním se zjistí, že jsou ustřihnuté 3 s 5 šroubů. A zásadní
problém je na světě. Velmi rychle hrozí vypadnutí poloosy. Drahoš se dává
do práce. Sundá kolo a snaží se odvrtat ustřižené šrouby se závitu. Marně,
je třeba náboj sundat a sehnat dílnu. S průvodcem a nábojem se Drahoš
vydává do města hledat dílnu. My ostatní trávíme čekání četbou na sluníčku.
Asi za dvě hodiny jsou zpátky s odvrtaným nábojem. Našli dílnu s pravěkou
stojanovou vrtačkou. Drahoš opět prokazuje kvality bojového mechanika.
Závitníkem vyrobí nové závity a Erikův Defík může do dun. Cestou s města
kupujeme vodu, chobzu a naftu 2,50 Kč za litr. Také se k nám připojil
v Libyi povinný policejní doprovod. Starší Toyota 80, dva policajti a
s nimi náš průvodce. Jedeme na jih na Hamadah al Hamrá- kamenitá poušť.
Kolem sedmé večer už za tmy zastavuje vedoucí Toyota a jdeme kempovat
v širé pustině. Sedíme s Joachimem- candel lamp na židličkách, od průvodců
dostáváme pálenku s datlí.

Den sedmý, středa, 18.3.09, 380 km:
Vstáváme opět hodně brzo a hned po snídani jedeme směrem na jih okolo
„nejdražší stavby světa“ – vodovodu s jihu Libye do Tripolisu. Je jím
vodovodní potrubí, zakopané v zemi z betonu a vyztužené nerezovými rourami
o průměru 4 až 5 metrů. Vodovod stál 5 miliard dolarů. Celá Libye „plave“
na naftě a tak si to mohou dovolit, je to nejbohatší africký stát. Postupně
ubývá vegetace jak se ubíráme na jih. Cestou začíná náš kameraman Lopolo
točit první záběry jízdy v poušti. Na vhodné místo umístí stativ s kamerou,
nejlépe na horizont. My pak několikrát projedeme kolem tam a zpět. Erik
hlásí do vysílačky závadu. Náš bojový mechanik opět zasahuje a během pár
minut mění protočený přední unašeč za nový. Projíždíme nekonečnou
pustinou, Libye je opravdu veliká. Jsme v oblasti, kde stovky kilometrů
kolem dokola není nic než písek a kamení. Přijíždíme ke slaným jezerům
sopečného původu u města Daraj, kde jsme i tankovali a dokoupili
potraviny. Začíná pršet a s tím jsme v poušti nepočítali. Tak chvilku
počkáme v autech než se to přežene a budeme tu kempovat. Pršet nepřestává.
Natáhli jsme plachtu mezi auta, jako zázemí pro plachtu mezi auta, jako
zázemí pro večeři. I tak na nás prší a tak jdeme brzo spát. Stejně ráno
včas vstáváme.

Den osmý, čtvrtek, 19.3.09, 140 km:
Start slaná jezera u Daraj, V 8 h odjíždíme na Ghadamis, město ležící u
Alžírských hranic, 5 až 6 tis. let staré. Vzniklo díky vydatnému pramenu
vody. Do dnes jsou vidět kanálky, které rozváděli drahocennou vodu po
domácnostech. Zajímavostí je také téměř kompletní zastřešení starého města
kvůli obraně před nájezdy. Po prohlídce Ghadamisu odjíždíme opět do pouště.
Vzhledem k tomu, že v poslední době dost pršelo, zapadá naše průvodcovská
Toyota do hlubokého bahna. Zdeněk ho vytahuje a pak ještě párkrát. Je to
opravdu divné zapadnout v poušti do bahna. Ocenili jsme obutí pneu Matador
Visenta MT. Jedeme stále na jih, podél alžírské hranice. Ta má dodnes
nejasné obrysy, ale obecně platí možnost zajetí až 20 km do alžírského
území. Alžír je i dnes známý únosy a přepadání vyprav podél hranic. Nakonec
nás průvodci ujišťují, že nebezpečí nehrozí a kempujeme 4 km od hranic.
Večer se k nám poprvé odvážil přisednout náš doprovod. Na řadu přichází
hašiš, kouřený s dýmky udělané pet lahve.

Den devátý, pátek, 20.3.09, 280 km:
Ráno jsem našel malou ještěrku, trnorepa. Vezeme ji s sebou, je jí zima.
Odkloňujeme se od alžírských hranic do libyjského vnitrozemí. Jedeme po
trackách- projeté koleje v terénu. Orientaci nám zajišťují gps koordináty.
Také občas mineme „dopravní“ značení. Obvykle to je starý vypálený barel od
nafty, nebo postavená pneumatika zatěžkaná kameny. Tomáš má defekt na zdní
pravé Wisenttě. S pomocí Drahoše a hi-liftu je výměna za pár minut hotová.
Tuaregové rozlišují v poušti mnoho povrchů. Nejzákladnější jsou hamada-
obecný název pro pušť. Ferír- kamenitý až oblázkový povrch. Ramla- písečné
duny. Feš Feš- písek jemný jako mouka. Dnes poprvé přijíždíme do oblasti,
pod kterou si asi každý představuje Saharu. Tzn. vysoké duny jasně žlutého
písku kam až oko dohlédne. Po příjezdu k prví duně si dáme oběd. Upouštíme
tlak v pneumatikách na jednu atmosféru. Pak už nás průvodcovská Toyota vede
do nitra Sahary. Jsme v oblasti, kde nás čeká 150 kilometrové dunové pole,
které nejde objet, pouze překonat. Netrvá dlouho a vyprošťujeme prvního
Defíka. Tomáš nezvládl výjezd duny. Kolem šesté zakempujeme v dunách. Říká
se, že noční obloha na Saharou je bohatší na hvězdy než kterákoli jiná. Tak
dnes spím pod širákem. Super!

Den desátý, sobota, 21.3.09, 330 km:

Moje první spaní pod širákem na Sahaře bylo úžasný. Dál se pohybujeme
v dunovém poli Hadam u bari. Jeden tarik vede kolem zvláštních útvarů,
homolovité kopce. Jsou to kořenové baly prehistorických velkých stromů.
Okolní půda erodovala rychleji než u původních kořenů a zbyly ty kopce.
Dnes jsme si po zakempování dopřáli kulturu. Petr promítá s okna své
devadesátky Pelíšky. Máme letní kino na Sahaře. Pijeme kávu nebo čaj,
pohodová atmosféra. Po kině ještě klábosíme u „Jáchima“ a pak jdu spát,
opět pod hvězdy.

Den jedenáctý, neděle, 22.3.09, 220 km:
Máme ranní breafing. Řešíme jak zrychlit postupování naší expedice tak
abychom zdolali určený cíl- pohoří Tibesti. V rychlosti nám brání i po
odlehčení stále těžká auta. V dunách je znát každé kilo. Také si začneme
lépe organizovat čas, pauzy, ranní odjezdy apod. Přijíždíme do Al Uwaynat
(Avenat). V místním kempu dáváme dohromady sebe i naše Land Rovery. Drahoš
spravuje Petrovi poruchu - utržený klobouk na předním tlumiči, následek
včerejší dunové etapy. Naproti kempu máme svářeče, takže no problém. A také
umyjeme sebe i Defíky. Na ulici máme k obědu kuře. Mezi tím ovšem
zjišťujeme, že v Avenatu u benzínky není nafta. Zkoušíme černý trh a místní
diesel elektrárnu. Taky marně. Divný, v Libyi…Na trhu zjistíme, že do Ghatu
dnes ráno naftu dovezli, jedeme tam, cca. 120 km. Tam ještě dojedeme. Hned
na kraji Ghatu je pumpa a naftu mají. Poučeni z předešlé situace tankujeme
na každé auto 250 litrů. Potom jdeme na prohlídku Medíny. Ale pokračovat
dál na jih už nelze. Libye vrátila Alžíru část území, které kdysi zabrala.
Takže již za tmy otáčíme zpět na Avenat. Vzhledem k tomu, že je po tmě
zákaz jízdy, vjíždíme kousek za Ghatem do hamady. I ve dne je pohyb
v dunách velmi obtížný natož v noci. To se stalo osudným Erikovi a
kameranovi Lopolovi. Jejich devadesátka šla na boudu při sjezdu jedné
s dun. Na ostré hraně udělali přes kapotu kotrmelec a zůstali na střeše.
Prvý to ve zpětných zrcátkách uvidí Zdeněk a hned jim otáčí na pomoc. Pak
my s Drahošem. Ostatní auta dunu ještě nepřekonali. Kluci se s převráceného
auta dostali sami. Zkoušíme Defendra převrátit na kola ručně, marně.
Zapřáhneme tedy průvodcovskou Toyotu na kurtu a ta si pak snadno poradí.
Obrovskou výhodou, která klukům možná zachránila život, byl namontovaný
vnější ochranný celorám. Hliníková karoserie Defendru sama osobě při
podobné situaci nedopadne dobře. Taky se hodně ulevilo našim policajtům.
Trasa výpravy musí být předem určena a schválena místními úřady.Nehoda se
stala mimo trasu a po tmě, což je velký problém. Do Ghatu jsme zajeli jen
kvůli naftě. Zjišťujeme na první pohled viditelné škody. Vypadlé čelní
okno, prohnutá horní tyč ochr. rámu, zborcené všechny dveře, ulomený
šnorchl a pár ostatních drobností. Motor při převrácení naštěstí sám zhasl
díky nárazové pojistce.. Uklidíme rozházené věci na bojišti, dáme čaj a
Drahoš se na to ráno za světla vrhne.

Den dvanáctý, pondělí, 23.3.09, km:

Úkol dne je zprovoznit Erikovo Defendra tak, aby byl sám schopný dojet po
ose do 120 km vzdáleného Avenatu. Tam si zřídíme přechodný azyl v kempu
odkud jsme včera přijeli. Je tam stín, jídlo a hlavně díla potřebná na
hrubší opravy Defíka, např. zborcený ochranný celorám, rovnání propadlé
střechy apod. Před výjezdem Drahoš zprovoznil motor. Pro jistotu vymontuje
žhavicí svíčky, aby se zjistila případná přítomnost oleje ve válcích. Vše
je ok a tak můžeme překonat osudnou dunu, tentokrát v opačném směru. Klaplo
to, frčíme na Avanat. Po příjezdu do kempu začíná koncert v podání
mechanika Drahoše. Sundat tapecírunk střechy, vybouchat jí palicí, rozebrat
ochr. rám a rovnat jej autogenem, heverem-panenkou srovnat rám okna. Dnes
nás hostí průvodci, poprvé v životě jím velblouda. Opravdu vinikající.

Den třináctý, úterý, 24.3.09, 164 km:
Prehistorické pohoří Akakus je lávového původu. Je tu kontrast písečného
povrchu s černými skálami zvláštních tvarů. Projíždíme většinou po dně
bývalé řeky. Na březích jsou velké převisy. Po nimi kdysi dávno žili lidé.
Na skalách jsou rytiny a malby ze života původního obyvatelstva zhruba
žíjícího zde před 14 až 7 tisíci let. Žirafy, sloni, krokodýli na malbách
znamenají dávnou přítomnost těchto živočichů. Zastavujeme u jedné oázky
tuaregů. Drahoš jim spraví stařičkou Toyotu, která již několik let nejela,
problém s rozdělovačem. Roste tady i docela dost vegetace a jedovatých
stromů. Ve vádí jsou totiž podzemní řeky a místní rostliny mají hodně
hluboký kořenový systém. Kempujeme u brány do Akakusu s krásným výhledem.

Den čtrnáctý, středa, 25.3.09, 300 km:
Dnes se přesouváme do východně do dunových polí Murzuk. Věnujeme se hodně
natáčení. Jezdíme neuvěřitelně rozlehlé úseky. Něco jako písečné moře.
Úplná rovinka 30 km dlouhá. Na obzoru vidíme často fata morgánu, tetelící
se horký vzduch. Kolem páté zajíždíme kempovat mezi duny. Letní kino Sahara
dnes promítá Marečku podejte mi pero.

Den patnáctý, čtvrtek, 26.3.09, 130 km:
Něco k jízdě v písku. Většina úseků se dá jet s Defíkem bez redukce, ale na
trojku nebo čtyřku ve vysokých otáčkách. V dunách se upouští pneu na 0,9 až
1 atmosféru. Místy se řadí mezi nápravová uzávěrka. V extrémní situaci a
někdy při rozjezdech redukce. Výkon motoru Defendru je ale nedostatečný.
Není se tedy čemu divit, že všichni místní používají Toyoty s benzínovými
motory a nebo diesely 4,2 litru. Dorazili jsme do Germy, Medína postavená
celá z hlíny. Po té jsme se vysprchovali v kempu. Zdeněk si opravil gufero
v předním kole. Po odjezdu z kempu mě čeká výjezd na moji první dunu. Je to
příprava na převzetí řízení Erikovy devadesátky. Ten se oddělí od naší
skupiny ze zdravotních důvodů. Po jeho „budce“ se necítí na pokračování.
Odjede spolu s Petrem a Jankem, jichž dřívější návrat byl plánován. Letní
kino Sahara dnes promítá Kolju.

Den šestnáctý, pátek, 27.3.09, 70 km:
Projíždíme oblastí Ubari s několika oázami a slanými jezery. V poslední
oáze nás místní žádají o pomoc s vyproštěním zapadlé Toyoty. Zapadla na 300
metrové duně v bočním náklonu. Ostatních Toyot je tu dost na pomoc, ale je
třeba naviják a ten nemají. Zdeněk tedy objíždí jezero a najíždí k horní
hraně duny. Staví se na bezpečnou pozici a zahrabe přední kola. Přes to
zbývá Toyotě natáhnout 200 metrů pospojovaných kurt! A to je sklon duny
jistě víc jak 100%. Je to zbytečné trápení techniky. Proto zcela
odstrojujeme Drahošovo Defendra. Kanystry, rezervy, nářadí, vodu, všechno
ven. Když je Drahoš na duně, zapřahují se oba navijáky. Minimálně 15 lidí
obléhá Toytu a pomáhá ji nahoru. Centimetr po centimetru. Je to šílený
sklon. Asi po třech hodinách usilovného snažení a za velikého aplausu je
Toyota venku. My pokračujeme dál do dun. Kempujeme, dnes posedíme s našimi
průvodci u ohně, vaříme šahí v mé nové konvičce.

Den sedmnáctý, sobota, 28.3.09, 360 km:
Z dun vjíždíme do města Sebha. Jdeme do int. kavárny přečíst si maily a pak
se rozloučíme s klukama – Petr, Janko a Erik odjíždí směr Tripolis spolu
s průvodcema. Já budu pokračovat dál s Erikovo Defíkem a policajtem
Munírem. Ten na každém check pointu- šortě předává papíry s povolením
průjezdu. Kontrolují se SPZ a my. Šorta taky nedovolí průjezd cizincům po
17 hodině. Chystáme se do odlehlé oblasti Vafenamus, proto dokupujeme
kanystry a tankujeme do každého auta kolem 440 litrů nafty.

Den osmnáctý, neděle, 29.3.09, 300 km:
Dnes jsme se dostali Waw an namus- muší hora. Je to sopka a dnes kempujeme
přímo v jejím menším kráteru. Cesta sem byla plná feš feše, takže těžká.

Den devatenáctý, pondělí, 30.3.09, 230 km:
Ráno vstáváme brzo, za rozednění kvůli dobrému světlu pro natáčení.
Přesuneme se pár kilometrů k velkému kráteru Waw an namus. Je opravdu
monumentálně rozsáhlý, jak do obvodu tak do hloubky. Uprostřed kráteru je
velký sopouch. Spouštíme se do kráteru, natáčíme, jezdíme. Dole je několik
slaných jezer, každé s jinou barvu vody. Palmy, létají zde ptáci.
Vystupujeme a jdeme pěšky zdolat sopouch. Ze shora je vynikající rozhled do
daleké pouště. Písek je zde úplně černý. Když jsme dost nabažení pohledem
na sopku vyjíždíme z kráteru ven. Jde to těžko. Drahoše tahám navijákem
protože mu při výjezdu praskla zadní poloosa. Na hraně sopky opravujeme za
silného větru. Z plachet děláme zástěnu, aby byly podmínky alespoň trochu
přijatelné. Přejmenovali jsme tuto sopku na „sopka u prasklé poloosy“. Pak
naslepo výrážíme, nemáme pro tuto oblast koordináty. Jedeme opět těžkým feš
fešem. Kempujeme v oblasti, kde je hodně mušlí a zkamenělin- dno bývalého
moře. Právě feš feš je větrnou erozí najemno umletý vápenec s krunýřů a
skořápek mořských živočichů.

Den dvacátý, úterý, 31.3.09, 410 km:
Zajeli jsme kousek do oblasti Rebjanské pouště. Je velice zajímavá úplně
bílým pískem. Nakoupili jsme v Tizerbu a jedeme kempovat do dun. K večeru
jsme si na bílém písku zahráli fotbálek. Taky Zdeněk v ohni a horkém písku
peče brambory.

Den dvacátý první, středa, 1.4.09, 400 km:
Dnes poměrně dlouhá a nezajímavá etapa. Projeli jsme rozsáhlá naftová pole.
Taký jsme viděli desítky kilometrů natažené kabeláže s čidly na otřesy
půdy. Těžaři spustí v bodě detonaci a natažená čidla na písku určí polohu
nových naftových ložisek. Na Erikovu Defendru se opět protočil přední
unašeč. Dojíždím s uzávěrkou mezi nápravového diferenciálu do města Zela.
Zde jdeme na celkem slušnou večeři a pak ještě chvíli zevlujeme po městě.

Den dvacátý druhý, čtvrtek, 2.4.09, 420 km:
Jen jalový přesun na sever. Večer vlétla Munírovi vlašťovka do stanu.

Den dvacátý třetí, pátek, 3.4.09, km:
Přesunuli jsme se po asfaltu do Yafranu, k Chairímu. S jeho garáže
vyndaváme „přebytečný“ expediční materiál, který jsme tu odložili v rámci
odlehčení našich Defendů před odjezdem do dun.

Den dvacátý čtvrtý, sobota, 4.4.09, km:
Navštívili jsme opevněné berberské sýpky v Nalutu a Kabaw. Ta v Nalutu je
datována do 7 století p.n.l. Je to členitá hliněno-kamenná stavba na kopci
ve výšce 650 m.n.m. V několika patrech je 360 komor pro uchovávání úrody a
ve velkých amforách byl uskladněn olivový olej. Pak se přesuneme dál do
Kabaw. Je tam podobná sýpka jako v Nalutu. Také je tam docela slušný
hotýlek. Rozhodneme se zůstat přez noc. Objednali jsme si i večeři, na
kterou jsme si počkali až do 23 h, ale stála za to.
.
Den dvacátý pátý, neděle, 5.4.09, km:
Ješte že jsme si udělali dostatečné zásoby nafty, míjíme již několik pump a
naftu nemají. Jsme na pobřeží v Al Chums. Zde spíme v kempu.

Den dvacátý šestý, pondělí, 6.4.09, km:
Jdeme navštívit pravděpodobně nejzachovalejší antickou památku Leptis
Magna. Lázně s dvojitou vyhřívanou podlahou, toalety s tekoucí vodou,
hypodrom pro 25 tis. lidí, amfiteátr pro 8 tis. lidí, trh a přístav. Dále
náměstí a nebo knihovna. Všude obrovské sloupy, nádherně zdobené hlubokými
reliefy. To vše postaveno s mramoru. Obdivuhodné jak asi 80 tis. lidí žilo
v Leptis Magna v 2. století n.l. Po obědě se přesuneme do Tarábulus,
Tripolisu- hlavního města velké džamhrííe. Zaparkujeme u pobřeží. Jdeme na
trh. Zkraje trochu turistˇárna, ale čím dál hlouběji do nitra trhu, tím
zajímavější arabská atmosféra. Večer ještě posedíme u šíši a odjedeme spát
na Chairího farmu.

Den dvacátý sedmý, 7.4.09, km:
Dopoledne ješte malá zastávka na trhu v Tripolisu a pak přesun do Sabraty.
Zde je taky impozantní theatr. Bohužel zde Lopolovi při natáčení antické
mozaiky spadla kamera ze stativu a částečně se rozbila. Kempujeme na pláži.

Den dvacátý osmý, 8.4.09, km:
Dnes máme v plánu opustit velkou džahmahiríi. Jedeme tedy smerem k hranicím
s Tunisem. Hranice opět bez problémů díky službám cestovky. Do hlavního
města Tunis odkud nám jede trajekt to máme 700 km.

Den dvacátý devátý, 9.4.09, km:
Po příjezdu do Tunisu jedeme si do přístavu přebukovat loděnky. Odjíždíme
totiž o týden dříve. Pak se jdeme ubytovat do hotelu. Tam si chvíli
dopřáváme hotelové pohodlí a servis. Potom jdeme nasát večerní atmosféru
města. Začalo neskutečně pršet, čekáme na taxi v podloubí. Všechna jsou
beznadějně obsazená. Pak se odhodláme přeběhnout ulici a sklončili jsme
v opravdu luxusním hotelu. Honosný interier připomíná koloniální dobu.
Hodujeme a pijeme. Steaky a sedm lahví vína. Přestalo pršet a v půl druhé
ráno jsme na našem hotelu.

Den třicátý, 10.4.09,km:
Jdeme do staré medíny v Tunisu utratit ještě něco za suvenýry a nakonec
v 18 h odplouváme s Afriky do Evropy.

Den třicátý první, 11.4.09:
Po 22 hodinách plavby jsme v Janově. Pojedeme non stop s pauzou na večeři
v Piachenze.

Den třicátý druhý, 12.4.09:
Zhruba v 11 hodin jsme u Erika ve Skalici. Lopolo si přeloží věci s Defíka
do svého BMW a já pak pokračuji sám domů. V půl páté jsem konečně doma ve
Skočicích. Moc, moc jsem se těšil na Honzíka Štěpánku i Dačíka.

Na závěr:
Cesta po Libyi je pro mě určitě další cestovatelskou zkušeností. S 95% ji
tvoří poušť. Ale na rozdíl od loňské výpravy na Blízký Východ postrádá tato
země atmosféru. Socialistický režim, který tu panuje vykořenil tradice.
Chybí zde uličky s řemesly a krámečky. Místní stravování na ulici je
víceméně fast food v evropském stylu. Málo kdy narazíme na schavermu. A
naopak bují socialistická výstavba v arabském pojetí. Místní vůdce Muammar
Al Ghadhafí, jehož jméno by se nemělo radši vyslovovat, drží lid pevně. Na
druhou stranu je velmi štědrý. Libyjci dostávají až 70 tis. dinárů na
stavbu domu, auta i jiné průmyslové zboží je dotované, za elektriku se tu
neplatí. A běží tu i jiné nesmyslné investice, jako třeba zavlažování
Sahary, což likviduje přirozené zdroje vody Libye. Určitě jsem si
zdokonalil offroadové zkušenosti. Sice jsem k tomu přišel shodou okolností
po Erikově nehodě. V ježdění v písku a v dunách je podobný rozdíl jako
jízda na šotolině a nebo v oranici. Neztrácet zbytečně rychlost, včas a
rychle přeřadit.

FONETICKÝ ČESKO- ARABSKÝ SLOVNÍK:

Dobrý den- salám alejkum
Děkuji- šukran
Prosím- aufan
Ano- aywa
Ne- lala
Chléb- chobza
Polévka- čorba
Kuře- dadžač
Voda- maya
Šahí- sladký zelený čaj
Velbloud- džamal
Nevadí, neřeš to- mafiš muškila
Vynikající, 100%- mia mia
Dobrou noc- duspa chalachair
Hotovo, konec- chalas

[RudaK]

Pjekny članeček.

[erik]

Tak prvni dodatek- dotaz na chip tunning
/doplneny clanek/

A jeste velmi spravedlivy pohled LOPOLO
http://www.3d.cz/web/pages/libye.htm

A jeste jeden clanek z expedice z r. 1996
http://www.expeditionexchange.com/libyen/

[Jenda]

O jaky druh chipu se jedna?
A jake byla spotreba s Td5 v pisku?Tedy pokud jste meli s sebou Td5
Jinak super info
Honza

[DanoDEF]

O jaky druh chipu se jedna?
A jake byla spotreba s Td5 v pisku?Tedy pokud jste meli s sebou Td5
Jinak super info
Honza

Erik to myslel vseobecne, ze do piesku sa hodi kazdy konik navyse. Erik ma TD5 a "chipnutu".

[low]

Eriku krasne jsi to shrnul a jsem rad, ze jsem se nemylil. Po bitve je kazdy general, ale ja muzu rict s cistym svedomim, ze jsem vam to rikal pred bitvou ))))))))))))))))))))))))))))
(to LOW prosim dopsat u vice veci a velkejma )))
PS2 neda se ti dotelefonovat

[erik]

O jaky druh chipu se jedna?
A jake byla spotreba s Td5 v pisku?Tedy pokud jste meli s sebou Td5
Jinak super info
Honza

...O tom chipu jsem tu uz nekolikrat psal a jsem proti chipu , mozna bych souhlasil s prepinanim jen na tyto ojedinele situace. No, i v techto to bez chipu jde... Chip nici vsechno, co potrebujes a v pousti kvuli nemu odejde neco, co ti nadela starosti... ja jsem na hammade vjel levym kolem do pisku a aby jsem nemel ostudu, ze jsem zapadl, tak jsem dal plny a odnesl to unasec predniho kola . Nastesti Drahos mel nahradni a po 2 minutach jsem pokracoval...
... a spotreba? ta se pohybovala na hammade do 15l a v pousti ne vic jak 20l

[Jenda]

Dik, to ujde .Myslel jsem ze to bude vic,cekal jsem v pisku tak 30litru.
Honza

[erik]

Eriku krasne jsi to shrnul a jsem rad, ze jsem se nemylil. Po bitve je kazdy general, ale ja muzu rict s cistym svedomim, ze jsem vam to rikal pred bitvou ))))))))))))))))))))))))))))
(to LOW prosim dopsat u vice veci a velkejma )))
PS2 neda se ti dotelefonovat

Brano /Jobus /to pekne vystihl v http://www.youtube.com/watch?v=lihvX8Yo7iM&NR=1

a ja jsem si ji v duchu zpival kazdou prestavku, co nam UCITEL nadelil...
protoze jsem Zastancem trvaleho vztahu....


..... A ked mas, problemy,
hore v guli, co sa hlavou nazyva,
nemusi , to byt vzdy
nemusi to byt vzdy od piva...


a stim telefonem? Musim se podivat jestli tam jeste nemam Libyjskou kartu.

[erik]

Dik, to ujde .Myslel jsem ze to bude vic,cekal jsem v pisku tak 30litru.
Honza

Ma to asi logiku. Protoze v pisku v podstate jedes ve stope asi 50-80 a to na trojku, ctverku. Mezinapravu jsem dal asi 2x. A redukci pri zapadnuti.... jinak jizda nebo spis zapadani v nezpevnenem pisku se jezdi podobne jako jsme jezdili na Ladoge ve snehu. Tj redukovana 1 a bez plynu na volnobeh. Kdyz to nepomohlo, tak zpatecka a velmi malo plynu pri rozjezdu a pak ho muzes pridat.

[low]

BTW ad trajekt, ted mne tam jedou klienti a platili 560E za dva lidi a auto )))

[MOPADŽI]

Dobré a kompletní info......a zase ta váha
Ještě že do pouště, nejezdíme tak často (já ještě nebyl)...ale jestli někdy, bude se odstrojovat

[RudaK]

Dobré a kompletní info......a zase ta váha
Ještě že do pouště, nejezdíme tak často (já ještě nebyl)...ale jestli někdy, bude se odstrojovat

Nic si s toho Mopadži nedělej.My byli v Maroku jen na krajíčku ( o jízdě po pouštním písku se nedá mluvit ) A jedinýmu to jezdilo Kangarovi ( jediný Def ) !!!!! D III těžká a nízké kola ( nedalo se moc upustit na 0,8 jak píše Erik nemožné ) D II expediční váha . Zhrnuto a podtrženo D III jak psal Radek D3 s 17" koly ( menší bohužel nejdou ) Asi né nadarmo velel náčelník ( Chramosil ) před ježděním v písku všechno nepotřebné vyložit v místě noclehu .
p.s. A mě se kros v písku hodně zamlouvá , kdyby byl pitný režim,tak bych tam nějaký čas vydržel....

[Lopolo-2]

Ja bych rek, ze uplne nepodstatnejsi je nejet do pouste uplne slepej, dost se tim usetri auto, clovek neco uvidi a podstatne se snizuje ohrozeni dusevniho i fyzickyho zdravi spolujezce. Ani konzervy bych uplne nezavrhoval, ..teda pokud se clovek nespokoji s tema trema druhama jidla co jsou v Libyi k mani. Nejde vubec o penize nebo jejich setreni ale pestrost stravy. Klimatizovany restaurace tam clovek sice najde, ale jen na turisticky exponovanejch mistech a na severu, coz pro vetsinu offroad postizenejch lidi nejsou ty pravy destinace. Neni ani tak podstatnej vykon auta, i kdyz to vyrazne pomaha eliminovat ridicsky chyby, ale schopnost cist teren a pochopit jisty zakonitosti povrchu. Arab vyjel i s nalozenou linou 110tkou od upati Waw an Namus uplne v pohode. Zkusenost dela hrozne moc .. ostatne to plati obecne - jak pro jizdu na okruhu se supersportem tak v dunach s offroadem.

[RudaK]

Tak tak skušenosti jsou k nezaplacení a učený z nebe nespad. No a asi s lehčím autem se líp člověk učí teda dřív mu to de

[erik]

Lopollo ma naprostou pravdu. To i ja mu mohu potvrdit. Dobre videt na tom rozpalenem pisku je treba

[low]

mne se na jezdeni v dunach hodne osvedcily polarizacni bryle. Ta tak. Low

[Lopolo-2]

par obrazku z kamery:
http://www.3d.cz/libye.htm

[low]

par obrazku z kamery:
http://www.3d.cz/libye.htm

hodne pekny!!!!!

[Luboš M.]

Eriku a nebyl návrat nějak dříve? Myslel jsem že máte přijet okolo 20.4?